Něco málo o rodině a kamarádech (plus typy)

Hello,

dnešní článek bych chtěla věnovat vztahům tady v USA. Jak jsem zapadla do rodiny, jak jsem si našla kamarády a jak to celkově vztahově mám.

RODINA:

Od prvního dne tady jsem se cítila velmi pohodlně. Všichni se ke mně chovali neskutečně mile, jakoby mě znali už nějakej ten měsíc a snažili se, abych se cítila opravdu perfektně. Mojí výhodou pravděpodobně je, že už jsem asi čtrnáctý student v této rodině a moje hostitelská maminka Sarah pracuje pro ISE (americká agentura). Dokonce, když jsme měli jednu holčinu z Makedonie na pár dní u nás, jelikož čekala, až se její host family vrátí z dovolené, mi řekla, že nechce odejít, protože se s mojí rodnou cítí velmi dobře. Jsou prostě skvělý a udělají všechno proto, abyste se cítili dobře. A já pevně věřím, že to takhle mají téměř všichni. Soudím z toho, když vidím ostatní studenty s jejich rodinami pohromadě (studentský piknik, společný trip do Chicaga, facebookové příspěvky). Můj host dad Ralph mi dokonce dal svolení randit s jeho synovcem :DDD (o tom později). A včera jsme měli takovou menší chvilku u večeře, kdy mi Ralph oznámil, že jsem součástí rodiny a že se nemůže dočkat, až pozná moje biologické rodiče. Pro vysvětlení: Moje hostitelská rodina se v listopadu vypraví na 10 dní do Čech a bude bydlet u mě doma. Já zůstávám tady v USA u kamarádky nebo se přestěhuji k jedné z mých host sisters (Cassie) a jejímu manžalovi (Ricky). 

Když přijde na mamku...mohu jí říct naprosto všechno. Jak se cítím, drby ze školy, požádat jí o pomoc s čímkoliv, mluvit o klucích....prostě COKOLOV.

A když mluvím o bráškovi...je to ďábel :D Hunter je prostě divoch, který bude mít 7 narozeniny teď v říjnu. Je dost vyspělý a tak napůl přeskočil z první třídy a je poloviční druháček. Bohužel, trošinku rozmazlený a dokáže být trošku hrubý. Ale to nesjpíš patří k věku....dokáže být zlatíčko! Miluju ho jako vlastního <3

Takže můj typ: Buďtre sami sebou, buďte otevření a užívejte si s nimi každý moment. Jsou tu pro vás a pokud vy přijmete je...oni přijmou vás!

Ukončit tenhle rok bude nejtěžší část tohohle experimentu...netušila jsem, že opravdu můžu mít dvě milující rodiny.

 

KAMARÁDI:
Facebook je zázrak. Sarah je poklad. Hned první, druhý týden tady v USA mi Sarah uspořádala Welcome party! Kdy pozvala pár dětí ze školy (ohromná výhoda malého města, vesnice). Přišlo pár lidí  a grilovali jsme, blbli v bazénu, hráli pinpong a kulečník. Prostě měli zábavu, i když jsme se skoro neznali. Byli ohromně přátelští a nejlepší na tom je, že se s většinou kamarádím do teď! Také facebook velmi pomohl, protože je moje škola maliká (ani né 200 studentů) všichni o mně věděli a posílali mi žádosti na facebook. Někteří z nich když jsem byla ještě v ČR a dokonce mi napsali. Např. můj kamarád Jacob ....napsal mi, když jsem byla v ČR a je jeden z mých nejlepších kamarádů. Jsem za to neskutečně vděčná!!!

První fotbalová hra s Haley

Enrique <3

Haley mi pomohla s vlasy na svatbu

A teď k mé nejlepší kamarádce: HALEY. Potkali jsmde se na mé párty, ale napsala mi ještě před tím, než jsme se potkali. Od první zprávy jsme si neskutečně rozumněli, stejně tak na párty a pak jsme se vídali témeř každý den. Ve škole máme pár hodin společně a sedíme spolu u oběda, i když jsem o rok výš než ona. Sedí s námi i Jacob btw. Trávíme spolu opravdu většinu času a jse za ní neskutečně šťastná a vděčná, celá škola o nás ví :DD I učitelé :D Je to porstě perfektní, hlavně se nebojte mluvit a zapojovat do všeho, i když se na to necítíte. Já třeba začala hrát soccer...což je asi nejvíc šokující věc. Poznala jsem tam skvělý lidi a všichni jsme kámoši. Já, Haley, Lluvia, Dane....kámoši ze soccer týmu. Pak mám pár kamarádů mezi fotbalisty a můj nejlepší kamarád Enrique je tak napůl taky soccer. K Enrique...můžu mu říct cokoliv, každý ráno mě vyzvedává do školy, vozí ze školy, párkrát zůstal na večeři, když jsem byla nemocná přivezl mi dárek,,,prostě kamarád jak má být. :) A nejlepší věc na tom je, že stále chodí s exchange studentkou z minulého roku (Brazílie)....je to tak trošku epické :D
Můj typ: zapojte se, kde se dá. Neseďte na záchodě během oběda ;) a mluvte, i když je to špatně. (jeden kluk Alex ke mně přišel a říká: Jsem slyšel, že jsi ukecaná jako já :D A od tý doby jsme tak nějak kámoši :DD)

Jsem tu za všechny neskutečně vděčná a jsem ráda, že jsem prolomila ledy a udělala přesně to, čeho jsem se obávala nejvíc. Vystoupila ze své komfortní zony a byla otevřená všemu novému. Největší rada, co vám můžu dát....prostě to udělejte a nepřemýšlejte nad tím, co by se mohlo stát! Takhle to nikdy nezjistíte!

-EVA